O Zakarpatské Ukrajině

Dějiny

Od 10. století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského království. V letech 1919/1920–1938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu,[2] roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 1939–1944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. město Čop a obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová a Téglás.

zdroj: Wikipedia

Geografie

Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí Ukrajiny. Povrch se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě; na východní hranici oblasti se tyčí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). I další větší řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Terebla, Teresva (a ostatně celé území oblasti) patří do jejího povodí.

Administrativní členění

Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) do r. 2020 dělila na 13 rajónů. Pět měst oblastního významu spravují městské rady podléhající přímo oblastní radě.

Zakarpatská Ukrajina nebo také Podkarpatská Rus. Celá oblast náležela k bývalému Československu. Do tohoto období také spadá největší rozvoj správního střediska Zakarpatí, Užhorodu. Jako důkaz díků za toto období byla v roce 2002 v Užhorodu odhalena busta T.G.Masaryka. Vůbec v celém kraji jsou „české stopy“ ještě hodně patrné. Třeba v Mukačevo na pěší zóně sousoší Cyrila a Metoděje.

Milníky společných vztahů

1919

Vznik Československa a připojení Podkarpatské Rusi

Podkarpatská Rus se stává součástí nově vzniklého Československa pod vedením Tomáše Garrigue Masaryka.
1920

Smlouva v Trianonu

Smlouva potvrzuje připojení Podkarpatské Rusi k Československu, čímž se upevňují vztahy pod Masarykovým vedením.
1928

Administrativní reorganizace

Podkarpatská Rus získává autonomii v rámci Československa, což posiluje politické a kulturní vazby mezi regionem a československým státem za Masarykovy éry.
1938

Mnichovská dohoda

Československo ztrácí část svého území, včetně Podkarpatské Rusi, což na čas přerušuje oficiální vztahy, ale udržuje kulturní a osobní kontakty.
1944

Osvobození Rudou armádou

Rudá armáda osvobozuje Podkarpatskou Rus, což vede k jejímu připojení k Sovětskému svazu, ale i k pokračování neformálních kontaktů mezi Čechy a místními obyvateli.
1991

Rozpad Sovětského svazu

Nezávislost Ukrajiny zahrnuje i Zakarpatskou oblast, což umožňuje obnovení diplomatických a kulturních vztahů mezi Čechy a Ukrajinci.
1993

Vznik České republiky

Vznik nezávislé České republiky a Ukrajiny posiluje bilaterální vztahy a otevírá dveře pro nové formy spolupráce v oblasti kultury a ekonomiky.
1997

Dohoda o přátelství a spolupráci

Česká republika a Ukrajina podepisují dohodu, která posiluje vzájemnou spolupráci, zahrnující i Zakarpatskou oblast jako důležitý bod kulturního styku.
2004

Vstup České republiky do EU

Členství České republiky v Evropské unii přináší nové možnosti pro ekonomickou a kulturní spolupráci s Ukrajinou, včetně Zakarpatské oblasti.
2022

Pomoc Ukrajině během války

Česká republika poskytuje významnou humanitární a vojenskou pomoc Ukrajině, což posiluje vzájemné vztahy a solidaritu, včetně specifické pomoci Zakarpatské oblasti.